Dezinformace a byznys aneb jak poznat fake news
Co je fake news? Pro mnohé z nás se tento neologismus stal jakýmsi synonymem pro všechno nepravdivé, co šíří média a masmédia či internet. Není to tak ale docela pravda. Takto obecně jde o nepravdivé informace, tzv. misinformace či dezinformace. Někdy může jít i o hoaxy. Abychom se v záplavě pojmů neztratili, pojďme si alespoň stručně nadefinovat jeden po druhém.
- Misinformace – jde sice o nepravdivou informaci, ale budiž jí k dobru, že není šířená systematicky nebo záměrně (tedy ani nemá cíl). V současnosti se termín používá i pro informace, které byly zpočátku uváděné jako pravdivé, ale později se ukázalo, že pravdivé nejsou.
- Dezinformace – tady už přituhuje, jde o nepravdivé informace, které jsou šířené záměrně, systematicky a s cílem oklamání či manipulování lidí. Navzdory obecnému přesvědčení nemusí být dezinformace zcela smyšlená, stačí uvést pravdivou informaci v zavádějícím kontextu.
- Satira, parodie a městské legendy – jde o záměrně a někdy i systematicky šířené nepravdivé informace, ovšem s cílem pobavit, nikoliv manipulovat či oklamat. Od toho, co je fake news, parodii, urban legends či satiru odlišují dva důležité rozdíly: publikující dává najevo, že jde o smyšlenou zprávu a čtenář ji také jako smyšlenou vnímá. Přesto se někdy parodie a satira do žánru fake news řadí.
- Fake news – doslova „falešné zprávy“, systematicky šířené dezinformace v žurnalistickém útvaru, jehož znaky jsou záměrnost, uvěřitelnost a bulvární charakter s cílem vzbudit emoce. Proč? Rozzlobení lidé s mnohem větší pravděpodobností uvěří fake news než ti klidnější. Fake news obvykle vychází alespoň částečně z pravdivých informací, aby působily důvěryhodně. Britové mají celkem trefnou fake news definici: jde o úmyslnou dezinformaci maskovanou jako novinku.
- Hoax – vychází z archaického anglického slova hocus (trik). Jde o poplašnou nepravdivou zprávu, v současnosti se šíří zejména e-maily. Využívá se ale i v propagandě.
Dezinformace a byznys
Na rozdíl od kvalitních médií, dezinformační, manipulativní a senzacechtivá stránka velmi snadno přitáhne pozornost a získá návštěvnost, která se následně dá zpeněžit. Podvržené zprávy se dle studie MIT z roku 2018 šíří rychleji než ty pravé, a pokud se týkají politiky, šíří se dokonce až 6× rychleji.
Situace v Česku bohužel není nijak růžová: podle průzkumů věří fake news až čtvrtina Čechů.
Dezinformace a nekalá konkurence
Pravdou je, že dezinformátory často živí sami podnikatelé a firmy. Proč to dělají? Prostě platí za svou inzerci. To je drtivá většina případů. Nedělejte to. Ani omylem. Pokud se váš brand objeví na webu s toxickým nebo dezinformačním obsahem, bude vás to v očích zákazníků nemálo poškozovat. Jestliže fake news věří v Česku až čtvrtina dotázaných, může to znamenat poškození reputace u těch zbývajících 75 %. Navíc to neznamená, že pokud někdo čte dejme tomu Aeronet, že nečte například Blesk (sice z bláta do louže, ale ve srovnání s Aeronetem jde o serióznější médium přinejmenším z pohledu bezpečnosti inzerce).
Jak poznat fake news a jak se bránit
Poznat sofistikovanou dezinformaci nemusí být jednoduché, někdy stačí pozměnit význam několika sdělení pár vět a celkové vyznění bude zcela odlišné. Zde je několik tipů, čemu věnovat zvýšenou pozornost:
- Datum – je zpráva skutečně aktuální?
- Titulky – mohou být psané velkými písmeny, až příliš šokující nebo jim nemusí odpovídat obsah textu.
- Autor – je uvedený pod článkem? Je členem nějaké redakce? Pokud ne, není to důvěryhodné.
- Zdroje – cituje článek zdroje a jsou věrohodné?
- Fotografie – jsou autentické? Zkuste funkci „Vyhledávání pomocí obrázku“. Univerzální cestou je kliknutí na ikonu fotoaparátu přímo na stránce Googlu, ve vyhledávacím poli se nachází zcela vpravo:
- Kontext – podívejte se na web jako na celek. Je transparentní, konzistentní, uvádí členy redakce nebo osoby odpovědné za obsah?
- Obsah – pokud se vám intuitivně „nepozdává“, ověřte text vyhledáváním nebo pomocí webů, které se specializují na vyvracení fake news.
Obecně platí, že je výhodné vypnout (nebo aspoň minimalizovat) emoce a zapnout rozum. Jakmile je něco uvozeno bláboly typu „šokující odhalení“, „tohle média před vámi tají“ nebo „šiřte rychle dál“, je to první varování.
Pokud jste firma, máte to složitější. Samozřejmě se proti fake news můžete bránit právní cestou. Nicméně je to zdlouhavé, drahé a s nejistými výsledky. Rozhodně pomůže „protikampaň“ – vydejte tiskové zprávy, PR prohlášení, zaplňte své weby a sociální sítě svojí verzí pravdy. A buďte trpěliví – pravda se bohužel šíří výrazně pomaleji než dezinformace. V neposlední řadě se můžete obrátit na specializované instituce. Např. spolek Nelez.cz pomáhá hledat nástroje, které brání poškození značky dezinformacemi.